Sociální facilitace a inhibice: Jak přítomnost druhých lidí ovlivňuje náš výkon

Většina z nás již někdy pravděpodobně zažila chvíli, ve které nás při určitém výkonu či úkolu sledoval někdo další. Jednou nás pohledy druhých mohou nadměrně vystresovat, zatímco jindy nás mohou nabudit k výrazně lepšímu výkonu. Může se například jednat o atletické závody, kde jsou přítomni fanoušci, nebo o prezentaci v práci, kde jsou přítomni vaši nadřízení a kolegové. Obě tyto situace v nás vyvolávají pocit očekávání, že budeme v budoucnu hodnoceni a náš výkon se tak může zvýšit, nebo také snížit. Těmto jevům v sociální psychologii přezdíváme sociální facilitace a sociální inhibice. V dnešním článku se proto na tyto jevy spojené s výkonem společně podíváme, aby vás příště již tolik nepřekvapily.

Sociální facilitaci můžeme chápat jako navýšení našeho výkonu při jednoduchém úkonu za přítomnosti druhých osob, zatímco sociální inhibici jako zhoršení našeho výkonu při komplexním úkolu za přítomnosti druhých osob. Stručně řečeno, přítomnost druhých lidí náš výkon může nejen zvyšovat, ale také snižovat. Jedním z prvních vědců, který se těmito pojmy zabýval, byl sociální psycholog N. Triplett. Ten v roce 1898 provedl experiment, kde zjistil, že přítomnost druhých osob může vést nejen ke zlepšení výkonu, například jízdy na kole, ale také ke zhoršení výkonu, jako je např. namotávání rybího vlasce. Jedná se také proto o jeden z nejstarších zkoumaných fenoménů z oblasti sociální psychologie. Tento efekt později ověřoval také J. F. Dashiell, který se domníval, že součástí těchto fenoménů je také rivalita. Pokud nejsme v daném výkonu soutěživí, tak nebudeme mít motivaci podat lepší výkon ani za přítomnosti dalších pozorovatelů.

Otázku, zda přítomnost druhých lidí snižuje nebo zvyšuje náš výkon, si položil také R. B. Zajonc, Konkrétně ho zajímalo, zda se naše výkonnost změní, pokud se bude jednat o rozdílně náročné úkoly. Ukázalo se, že pokud máme určité úkoly dobře naučené a zažité, v přítomnosti druhých lidí je budeme provádět ještě o něco lépe než o samotě. Na druhou stranu kvalita provedení klesá u úkolů, které vyžadují silnější koncentraci a pozornost. Pokud vás tedy v práci budou sledovat u určitého úkolu, určitě z něj budete více těžit, pokud ho již máte zažitý a dobře naučený. Dnešní studie také potvrzují, že se sociální facilitace a inhibice projevují také ve virtuálním prostředí. Zajímavý fenomén se také prokázal u skupinových prací, kde úsilí jednotlivce nelze snadno identifikovat. V těchto skupinových úkolech totiž lidé často nepodávají svoje maximum, pokud vědí, že jejich individuální výkon nepůjde zpětně identifikovat. Pokud však tento výkon jednotlivce je zpětně identifikovatelný, tak se lidé zpravidla snaží o něco více. Tomuto fenoménu v sociální psychologii přezdíváme sociální lenivost.

Sociální facilitace a sociální inhibice jsou důležitými pojmy z oblasti sociální psychologie, které nám pomáhají porozumět tomu, jak přítomnost druhých osob ovlivňuje náš pracovní výkon. Zatímco jednoduché a dobře naučené úkoly vykonáváme v přítomnosti druhých zpravidla lépe, naopak náročnější úkoly, které vyžadují větší míru pozornosti, mohou způsobit v naší výkonnosti pokles. A to i ve virtuálním prostředí. Znalost těchto fenoménů nám tak může napomoci podat co nejlepší výkon a zároveň lépe zvládat podobné situace. Z pozice nadřízených znalost těchto fenoménů může vést k většímu porozumění. Pokud sami cítíte, že máte problém s výkonností, určitě neváhejte vyhledat odbornou pomoc a nezůstávejte na to sami.