Proč toužíme po tuku a cukru – evoluční psychologie
Dnešní společnost je zcela jistě konzumní. Znakem konzumního života je nadbytek. Ten člověk pociťuje i v případě tuků a cukrů, ke kterým dnes máme mimořádně jednoduchý přístup. Zamysleli jste se ale někdy nad tím, proč naše tělo a mysl touží právě po těchto dvou věcech? Je to právě kvůli jejich snadné dostupnosti, nebo jsou ve hře i jiné důvody? Na odpovědi k těmto otázkám se zaměříme v tomto článku, a to z pohledu evoluční psychologie.
Únik před predátory byl pro naše předky absolutní prioritou, a proto jsme si za řadu generací vytvořili řadu postupů, které nás před nebezpečím dokázaly uchránit. Rozpoznání predátora ale nebyla jediná důležitá věc, na kterou bylo třeba brát ohled. Obdobně důležitá byla konzumace správné potravy. Některé potraviny nacházející se v divoké přírodě jsou výživné, jiné zase jedovaté. S postupem času se právě díky tomuto vědomí po celé lidské populaci rozšířily geny, které nám umožnily vyhýbat se nebezpečným potravinám a vyhledávat spíše ty nutričně výživné. Tyto geny nicméně ovlivňují naše chování nepřímo, a to tím, že nás vedou k tomu, abychom po určitých potravinách toužili a další odmítali.
Dříve se naši předci pohybovali po afrických savanách, kde byl cukrů a živočišných tuků nedostatek. Abychom získali živočišný tuk, naši předci byli nuceni lovit zvířata, nebo se případně zmocnit kořisti, kterou zabil někdo jiný. Zdrojem cukru bylo dříve ovoce, které také nebylo k dispozici celoročně a jeho sběr s sebou nesl také značné nástrahy. Odměnou za sběr ovoce a lovení kořisti byl nutriční dostatek v podobě dostatečného množství cukru a tuku v našich tělech. Jednalo se tak o evoluční výhodu a pro člověka zcela klíčový adaptační prvek v nehostinných prostředích.
Z této evoluční výhody se dnes stává spíše problém. Příliš velké množství tuku a cukru je totiž škodlivé. Dříve to pro nás riziko nebylo, avšak v dnešní době to je díky naprostému dostatku potravin značný problém. Člověk dnes zkrátka žije ve zcela jiném prostředí, než ve kterém se evolučně vyvinul.
Evans, D., & Zarate, O. (2002). Evoluční psychologie.