Jak se stát soudním znalcem: Kariéra v psychologii

Pro nezávislost a objektivitu soudních řízení, ať už v občanských či trestních, jsou bezpochyby nesmírně důležití soudní znalci. Nejsou to totiž zaměstnanci soudu a poskytují tak v ideálním případě nezávislé kvalifikované posudky ze svého oboru a specializace. V dřívějším článku jsme vám již představili různé profese, které může vystudovaný psycholog vykonávat. Soudnímu znalectví jsme se však zatím nevěnovali a proto si ho dnes představíme. Podíváme se, kdo je to soudní znalec, co všechno je zapotřebí splnit pro to, abyste se mohli stát soudním znalcem a především jaké odvětví a specializace si v oboru psychologie můžete vybrat.

Široké pole působnosti

Přestože se většinou setkáme s oslovením „soudní znalec“, tak soud není jediné působiště, kde soudní znalci mohou vykonávat svou činnost. Najdeme je také ve správních řízeních, státních institucích, soukromých organizacích nebo také v soukromých právních jednáních, jako je např. nákup nemovitosti, kde si opět můžete zažádat o znalecký posudek. Soudní znalci mohou buď pracovat jednotlivě, nebo mohou vstoupit do tzv. znalecké kanceláře, která má především tu výhodu, že se jako soudní znalec, tedy jednotlivec, nemusíte pojistit, což by vás jako solitéra jistě čekalo. Dalším odvětvím je pak znalecký ústav, který je zajímavý tím, že se může jednat např. o vysokou školu či výzkumnou instituci. Znalecký ústav je proto specifický tím, že k výkonu znalecké činnosti nepotřebuje žádné zapsané znalce v seznamu znalců. Stačí mu totiž pouze osoba zapojená do vědeckovýzkumné činnosti v příslušném oboru. Pokud tedy např. na katedře psychologie probíhá odborný vědecký výzkum, může následně pracoviště provozovat znaleckou činnost, ale pozor, mohou ji vykonávat pouze osoby, které jsou skutečně zapojeny do vědeckého výzkumu. Pro zajímavost se dnes jedna hodina znalecké práce rovná finanční odměně mezi 800 až 1000 Kč.

Specializace soudních znalců v oboru psychologie

Nyní se na soudní znalectví zaměříme ještě o něco více z pohledu psychologie. Konkrétně se podíváme, jaké specializace a odvětví se v tomto oboru nacházejí a které mohou psychologové vykonávat. Zákon č. 254/2019 Sb. tedy rozlišuje mezi obory, jejich odvětvími a jako poslední také rozlišuje specializace konkrétních odvětví. Právě psychologie je jedním z příkladů oborů, mezi které ale patří také např. stavebnictví, zdravotnictví nebo kriminalistika a kultura. Pod odvětvími psychologie pak najdeme dětskou klinickou psychologii, klinickou psychologii a neklinickou psychologii. Dětská klinická psychologie a klinická psychologie se již nevětví na další specializace. Pod těmito odvětvími si můžete představit např. psychodiagnostiku a její interpretaci. Odvětví neklinické psychologie se již na specializace větví, konkrétně na forenzní psychologii, pedagogickou a školní psychologii, psychologii dítěte, rodiny a výchovy, psychologii dopravy a v poslední řadě na psychologii práce. O některých těchto specializacích či karierních drahách si můžete více přečíst v tomto článku. Nezmiňovali jsme si v něm ale dopravní psychology. Ti mají na starost dopravně psychologické vyšetření např. pro profesionální řidiče nebo pro učitele v autoškolách. Vyšetření pak mohou provádět skrze výkonové testy, testy osobnosti a odborně vedený pohovor. Specializací v odvětví neklinické psychologie najdeme tedy celkem pět. Mohou se ale postupně navyšovat, jelikož mají být dle Ministerstva vnitra nadále rozšiřovány a zároveň jako žadatel můžete požádat o vytvoření nové specializace k danému odvětví.

Požadavky pro získání kvalifikace

Pokud se vidíte v nějaké odborné specializaci výše nebo uvažujete, že se stanete soudním znalcem, určitě se sami ptáte, co proto musíte udělat. Z pohledu psychologie musíte pro klinická odvětví získat nejméně magisterské vzdělání v oboru psychologie, získat 5 let aktivní odbornou praxi, absolvovat specializační studium klinické psychologie a získat osvědčení o odborné způsobilosti např. formou absolvování kurzu psycholog ve zdravotnictví. Následně je také zapotřebí získat osvědčení o odborné způsobilosti vydaného příslušnou komorou. V poslední řadě pak musíte absolvovat vstupní zkoušku, která se skládá z obecné části a zvláštní části. V obecné části, která je písemná, musíte prokázat znalost právních předpisů upravujících výkon znalecké činnosti a zároveň je umět aplikovat. Pro úspěšné absolvování obecné části potřebujete nasbírat alespoň 75 % správných odpovědí, které vás následně posunou do zvláštní části, která probíhá ústně před komisí, kde obhajujete zkušební znalecký posudek z vašeho oboru, odvětví a specializace. U neklinické psychologie vás budou čekat stejné zkoušky, avšak bude vám stačit „pouze“ magisterské studium psychologie a 5 let aktivní praxe. Existují ale také další právní podmínky pro zapsání do seznamu znalců, jejichž výčet můžete nalézt zde.

Výzvy a příležitosti kariéry soudního znalce

Jak tedy můžete vidět, cesta k soudnímu znalectví nemusí být vůbec jednoduchá a v klinických odvětvích psychologii také poměrně zdlouhavá. Vyžaduje to nejen vysokou úroveň odborných znalostí a praktických dovedností, ale také značné množství odhodlání a času. Tato kariéra následně může nabídnout zajímavé životní příležitosti a zároveň napomoci k objektivitě a spravedlnosti soudních procesů. Budete tak mít příležitost se např. jako psycholog podílet na rozhodování na základě vaší odbornosti a vědeckých důkazů a pozitivně ovlivnit životy dalších lidí, podobně jako u psychoterapie.