Historické modely závislostí aneb jak jsme nad závislostmi dříve uvažovali

Závislost je fenomén, který lidstvo provází již po celá staletí, respektive od nepaměti. Například již v tradičních společnostech se lidé pravidelně intoxikovali během festivalů a významných událostí. Zároveň se jedná o společenský fenomén, který se dotýká v podstatě každého z nás, ať už přímo skrze nás, nebo nepřímo skrze naše blízké. Přestože se dnes většina odborníků shoduje na tom, že se jedná o komplexní biopsychosociální problém, historický vývoj ukazuje, že přístup k závislostem se v různých obdobích značně lišil a stejně tak se lišil napříč různými lidmi, a to i dnes. Někteří mohou nahlížet na závislosti jako na prostou nemoc, jiní jako na poruchu osobnosti a další zase jako na morální selhání či ztrátu střídmosti. V dnešním článku si proto společně představíme několik modelů závislostí a přiblížíme si, jak se v rámci jednotlivých modelů, jako je například model závislosti jako morálního selhání, na závislosti přihlíželo. Přestože se také jedná spíše o historický přehled modelů závislostí, neznamená to, že se s podobným uvažováním nemůžete setkat i dnes.

Za jeden z prvních přístupů k závislostem můžeme považovat model, který na závislosti pohlíží jako na morální selhání. Přestože se tento model objevuje již v 16. století, dnes ho stále pravděpodobně můžeme považovat za nejrozšířenější a nejběžnější. V tomto modelu se o závislých lidech uvažuje jako o hříšnících, kriminálnících a zároveň jako o zdravých lidech, kteří záměrně vyhledávají návykové látky. V očích tohoto modelu se proto ze strany závislého člověka nejedná o ztrátu vlastní kontroly, ale o morální selhání, které může být potrestáno a odsouzeno. Výhodou tohoto modelu závislostí může být fakt, že se jedná o jednoduchý a přímý model. Na druhou stranu to může být i jeho nejvýraznější nevýhodou, jelikož tento model je až neúměrně zjednodušený. Zjednodušeně řečeno model závislostí jako morálního selhání dnes odporuje aktuálnímu stavu vědění a stejně tak odporuje našim zkušenostem, kdy tento postoj může vést k vytváření skrytých kriminálních sítí, eskalaci násilí nebo k finančním ztrátám. Dle výzkumů dnes také víme, že hnacím motorem morálního modelu závislostí je víra ve spravedlivý svět. Pokud by si totiž daný člověk za své závislosti sám nemohl, svět by se tím pádem mohl zdát jako nespravedlivý a náhodný, což by nakonec mohlo zvyšovat prožívanou úzkost.

Druhý model, na který se dnes společně podíváme, pohlíží na závislosti jako na ztrátu střídmosti (umírněnosti). V té nejjednodušší podobě se můžeme s tímto modelem setkat jako s vnímáním drog (například alkoholu) jako démonické látky, která má nadpřirozené schopnosti a dokáže konkrétního člověka bez problému ovládnout. Závislost je proto dle tohoto modelu pouze nechtěný výsledek užívání. Výraznou změnou oproti předchozímu modelu je fakt, že na závislého se už nepohlíží jako na ústřední problém, ale právě samotná látka (znovu například alkohol) je vnímána jako to špatné. Z pohledu tohoto modelu bychom proto měli závislým pomoci, respektive by to v nás mělo vyvolávat určité sympatie. Závislý člověk si totiž za svou „nemoc“ nemůže, jelikož je v zajetí démonické látky, která ho plně ovládá.

Modelu závislostí jako ztráty střídmosti se věnoval také jeden z otců zakladatelů USA, konkrétně Benjamin Rush, který je mimo jiné označován za otce zakladatele americké psychiatrické asociace. Benjamin Rush chápal alkohol jako příčinu chudoby, špatného zdraví, násilí nebo rozpadu rodin. Jako jediné řešení prosazoval kompletní abstinenci, tedy absolutní odtrhnutí od návykové látky. Výhodou tohoto modelu proto může být skutečnost, že na závislé nahlíží v podstatě jako na nemocné, kteří se dají léčit.

Modelů závislostí můžeme jistě najít celou řadu. Dnes jsme si představili závislost jako morální selhání a závislost jako ztrátu střídmosti. Přestože oba modely jsou dnes již považovány za zastaralé a stejně tak odporují aktuálnímu vědeckému poznání, neznamená to, že se i v dnešní době s takovýmito přístupy k závislostem nesetkáte. Moderní přístupy se však snaží o komplexnější pohled, který kombinuje biologické, psychologické a sociální faktory. Pokud i vy máte pocit, že závislosti jsou tématem, které byste ve svém životě potřebovali řešit, určitě se nestyďte vyhledat odbornou pomoc. Kvalitní psychologové/žky a psychoterapeuti/ky by na tento typ problémů měli být připraveni a v žádném případě by vás neměli soudit.